CNG - ekologické palivo

Firma je vlastníkem rychloplnicí CNG stanice a dvou nákladních automobilů na stlačený zemní plyn v úpravě pro přepravu krmiv od firmy Tedom Truck.

Nákladní automobily na tento pohon jsou v rámci České republiky unikátem. Proti automobilům majícím pohon na ropné bázi, je třeba vyzdvihnout především ekologii, pro firmu pak ekonomickou stránku provozu.

Stlačený zemní plyn (CNG)

CNG je zkratka anglického názvu pro stlačený zemní plyn – Compressed Natural Gas.

Zemní plyn je užíván jako motorové palivo v klasických spalovacích motorech, benzínových nebo přímo plynových.  Lze ho využívat jednak ve formě stlačeného plynu – CNG  (tlak 200 barů), tak ve zkapalněné  formě – LNG  (při teplotě – 162°C).  Ve světě v současnosti z obou forem převažuje využívání CNG.

Výhody

Zemní plyn má velký potenciál pro využití jako motorové palivo. Je levný, má vysoké oktanové číslo, jedná se o čisté palivo, které nemá problémy se současnými i budoucími emisními limity.

Technologie zemního plynu je plně vyvinutá a v dlouholeté praxi vyzkoušená. Ve světě jezdí na zemní plyn více než 3 miliony vozidel v 60 zemích.

Kromě možnosti přestavovat existující benzínová vozidla, nabízí stále více automobilek přímo vozidla s pohonem na zemní plyn.

Výhody CNG se projevují především v těchto oblastech:

1. ekologie
2. ekonomika provozu
3. bezpečnost

Ad. 1.: ekologie       

Ekologické výhody zemního plynu v dopravě jsou jednoznačné.

Zkušenosti z praktického použití vozidel s pohonem na zemní plyn ukázaly, že se jejich provoz, oproti provozu vozidel s naftovými motory, z hlediska životního prostředí vyznačuje především následujícími výhodami:

• výrazné snížení emisí pevných částic, které jsou u naftových motorů považovány z důvodu mutagenních a karcinogenních účinků za nejzávažnější,
• kouřivost vznětových motorů je u plynových pohonů prakticky eliminována,
• snížení emisí oxidu uhličitého (skleníkového plynu) cca o 10 –15 %,
• snížení tvorby ozónu v atmosféře nad zemí, který způsobuje tzv. „letní smog“, 
• plynové motory mají tišší chod, úroveň hluku plynových autobusů oproti naftovým je díky „měkčímu“ spalování nižší o 50 % vně vozidel, o 60 – 70 % uvnitř vozidel,
• při tankování nevznikají žádné ztráty paliva (jako např. odpařování nafty),
• nemožnost kontaminace půdy v důsledku úniku paliva na silnici, v garáži aj.

Ad. 2.: ekonomika provozu

Náklady na zemní plyn jsou nižší, a provoz vozidel poháněných zemním plynem je tedy levnější.

K výhodám provozu vozidel na CNG patří především tyto:

• bifuel systémy si zachovávají schopnost používat benzin,
• motor pracuje s vysokým koeficientem přebytku vzduchu, válce se plní rovnoměrněji a komponenty motoru jsou vystaveny nižšímu namáhání,
• díky čistotě paliva, životnosti motorového oleje je i životnost motoru delší,
• palivo nemůže být ukradeno,
• startování za nízkých teplot je jednodušší (není třeba používat zimní paliva, aditiva) aj.

Ad. 3.: bezpečnost

Vozidla na zemní plyn jsou bezpečnější než vozidla používající benzín, naftu nebo LPG. Tento fakt vyplývá z fyzikálních vlastností zemního plynu i ze zkušeností z dlouhodobého provozu.

Argumenty pro bezpečnost CNG:

• zemní plyn je, oproti kapalným palivům (benzínu, naftě, LPG) lehčí než vzduch,
• zápalná teplota zemního plynu je oproti benzínu dvojnásobná,
• silnostěnné plynové tlakové nádoby, vyráběné z oceli, hliníku nebo kompozitních materiálů, jsou bezpečnější než tenkostěnné nádrže na kapalné pohonné hmoty (tlakové nádoby procházejí řadou zkoušek, především se zkouší odolnost proti nárazu, požáru, zvýšení tlaku).

Aby byla bezpečnost vozidel a čerpacích stanic na zemní plyn zajištěna dlouhodobě, je stanovena řada periodických kontrol a revizí plynových zařízení.

Nevýhody

Každé alternativní palivo, které se snaží konkurovat tradičním pohonným hmotám, trpí neexistencí dostatečné infrastruktury potřebné k rozšíření jeho užití.  V případě CNG  se jedná především o nedostatečné množství plnících stanic.

CNG plnicí stanice

Podle způsobu provedení plnícího procesu jsou používány:

Stanice pro rychlé plnění – doba plnění plynu je srovnatelná s čerpáním kapalných paliv (3 – 5 minut).

Stanice pro pomalé plnění - plnění aut zemním plynem se provádí přímo pomocí kompresoru, plnění trvá zpravidla několik hodin.

Rychloplnicí stanice

Kompresor plnící stanice odebírá zemní plyn z plynovodní přípojky a po sušení (zbavení možného kondenzátu a případných nečistot) ho stlačuje v několika kompresních stupních až na tlak 300 bar.

Komprimovaný zemní plyn je uskladněn ve vysokotlakých zásobnících a plnění vozidel zemním plynem se provádí pomocí výdejního stojanu. Moderní výdejní stojan je vybaven hmotnostním měřením průtoku plynu, měřením teploty a tlaku a pomocí elektronického řízení zajišťuje plnění tlakových nádrží ve vozidle na stanovený provozní tlak 20 – 22 MPa. Stojany jsou dnes většinou samoobslužné, s karetním nebo čipovým systémem registrace a platby.

Pomaluplnící stanice (Vehicle Refuelling Appliance)

Plnění aut zemním plynem se provádí přímo pomocí kompresoru, přičemž může být tankováno několik vozidel současně. Plnění probíhá zpravidla několik hodin v době, kdy vozidlo není v provozu – v nočních hodinách nebo v přestávkách jízdy.

Norma definuje pomaluplnící zařízení jako přístroj, jehož hlavní součástí je kompresor zemního plynu a který zároveň nezahrnuje zásobník plynu.    Zařízení je limitováno maximálním výkonem 20 m³/hod, maximálním plnícím tlakem 26 MPa a maximální skladovací kapacitou plynu 0,5 m³.

Více na www.cng.cz.